Tady má Anna Logy.

Mezi světy, skutečnými i neskutečnými.

Život v UK

Pirát v koloně

Pondělní ráno. Málokdo takové ráno oplývá optimismem. Ve snaze rozehnat rozmrzelost jsem si zacvičila jógu, meditovala a hádejte co. Někdy to zkrátka nezabírá, protože pondělí. Když jsem vyjela do práce, v návalu zkratu jsem to vzala přímo do epicentra klasické ranní dopravní zácpy. Zatraceně, proč jsem neodbočila a nevzala to oklikou, když jsem mohla?

Continue reading

K zamyšlení / O Běhání

Ranní běh a koření života

Poslední dobou moc nepíšu, protože žádné téma mi nepřipadá dost dobré. Musí obstát před největším kritikem – přede mnou. Zvlášť v dnešní době to není jednoduché, protože kolem kolují miliardy všelijakých článků a já si říkám jestli to má vůbec smysl, přispívat do té velké černé díry neprobádaných dat. Jenže když Vám nic nepřijde dost dobré, nedáváte ničemu vzniknout. Někdy zkrátka nelze jen čekat na dokonalý okamžik, protože věci jsou už perfektní tak jak jsou. Život je přece jenom tady a teď bez ohledu na to, co k nám přichází a jak fádní nebo dobrodružné to je.

Continue reading

K zamyšlení / Život v UK

Ohlédnutí za loňskou nadílkou

Mnoho z nás se na přelomu roku zabývá novoročními předsevzetími. I já mám své skromné cíle, ale letos je to jiné. Tentokrát to není o (téměř bezhlavém) slibování sobě samé co všechno letos musím stihnout nebo dokázat. Svá letošní předsevzetí chci jednoduše stavět na tom, co mi přinesl rok předchozí, a že byl štědrý! Přinesl mi spoustu nového a krásného, tudíž si zaslouží malé ohlédnutí.

Continue reading

Život v UK

Jak jsem poprvé darovala krev

V Čechách jsem nikdy nebyla darovat krev. Důvodem je můj nefalšovaný odpor k areálu Bohunické nemocnice v Brně – místu, kde se dělají odběry. V tomto areálu jsem strávila více času než bych chtěla, a to i kvůli mým opakovaným odběrům krve na alergologii. Alergologie byla hned za ORL mým druhým nejméně oblíbeným místem. Bytostně jsem to nesnášela a nebylo to jen kvůli tomu depresivnímu tichu nemocničních čekáren a zkamenělým tvářím personálu. Je to shodou okolností část mého dětství na kterou opravdu nerada vzpomínám.

Continue reading

K zamyšlení

Báseň na počkání

Létám do Čech moc ráda, je skvělé vidět svou rodinu i blízké. Těžko ho popsat, ale je to jako když Vás při přistání do nosu udeří ta známá vůně domácí marmelády, kterou dělá Vaše maminka. Té marmelády si o to více vážíte, protože ji ujídáte pouze při zvláštních příležitostech.

Continue reading

Život v UK

Kdo za to může?

Na přelomu srpna došlo v nedalekém městě Harlow k útoku na dva Poláky. Harlow je jedno z nejxenofobnějších měst, kde nejvíce lidí volilo pro Brexit a místo je populární pro své místní, kteří spadají do sociálně slabší skupiny, z níž velká část žije na dávkách. Nejvíce krizová skupina je dle mě vždy ta, která bilancuje na hraně společnosti, ať už pro finanční nebo jiné sociální problémy. Je to neustálý cyklus, v němž jedná skupina neustála obviňuje druhou ze své situace. Vždy je jednodušší na někoho ukazovat prstem než převzít za svůj život zodpovědnost.

Continue reading

K zamyšlení

Květiny z útulku

Ondra mi pomohl vyhradit prostor na naší malé zahrádce, kam chci vysázet nějaké ty rostlinky. Plán je postupně „zalesnit“ vymezený prostor různými květinami. Těm pořízeným květinám říkám „květiny z útulku“, protože je kupuji napůl zničené z obchodních domů s garantovanou životností 14 dní. Tedy to alespoň tvrdí ty popisné štítky v jednotlivých květináčích. Zvykla jsem si na to, že tu lidé vyhazují mraky prošlého jídla i krásného oblečení, ovšem vyhazování okrasných květin i bylin je pro mě tak trochu bolestivou novinkou.

Continue reading

K zamyšlení / Život v UK

Zodpovědnost

Možná jste slyšeli o tom případu, jak v Anglii odsoudili majitele restaurace, která používala namísto mandlového prášku levnější arašídový, což bohužel stálo zákazníka život. Člověka, který vždy velice důrazně informoval obsluhu o své alergii.

Continue reading

K zamyšlení / O Běhání

Phoebe styl

V minulém článku jsem stačila letmo nakousnout můj příšerný běžecký styl. Běh sice není o tom jak u toho člověk vypadá, ale momentálně jsem průkopnicí názoru, že pokud něco dělám s radostí, měla by být aspoň trochu radost i na to pohledět.

Continue reading

This site uses cookies to enhance your experience. By continuing to the site you accept their use. More info in our cookies policy.     ACCEPT