AnnaLogy

Between the worlds, real and unreal.

Život v UK

Můj rok v UK

Čtvrtého června to byl rok, co jsem se přesunula do UK. V době, kdy jsem se stěhovala jsem měla následující plán:

  1. Najít si nějaký supr job
  2. Přestěhovat se
  3. Být finančně za vodou a užívat si
  4. Běhat a zhubnout

A jak mi to vyšlo?

1. Najít si nějaký supr job

Bohužel, super job ani po roce nemám. Pozitivní na tom je, že stávající ubíjející práce mě nutí neustále zkoušet něco nového a hledat příležitosti. Do teď jsem zcela přesně nevěděla, co by ten můj super job měl vlastně být.

Bylo velmi naivní si myslet, že se ten job jen tak zničehonic objeví. Nebo já ho objevím na běžných portálech. Prostě přijde zajímavá nabídka, já ji sfouknu a budu si spokojeně lebedit ve svém pracovním křesle, zatímco moje vysněná společnost, která bude plná skvělých lidí, bude do mě investovat, protože jí to násobně vrátím.

Takové nabídky i místa existují. Jenže se „překvapivě“ ukázalo, že nebudu patřit mezi šťastlivce, kterým se tato možnost naskytne. Rozhodně ne v UK a ve stávající situaci. Tím akorát tak demonstruji vlastní pohodlnost alá převezu svůj zadek za hranice, ono to tam nějak klapne. Chachacha.

Až s příchodem letošního jara se věci u mě začaly dávat do pohybu. Záměrně říkám u mě, protože to vždy začíná u člověka. Konečně se ve mě začal postupně formovat dosažitelný cíl a mám jasno v tom, co dál. Minimálně se můj okruh nepřeberného množství zájmů vydatně zúžil. To proto, abych zbytečně neinvestovala energii někam, kde to do budoucna nemá smysl, protože jak Bruce Lee řekl:

Nebojím se člověka, co trénoval deset tisíc různých úderů, ale toho, co trénoval jeden úder deset tisíckrát.

Docela upřímně závidím lidem, co mají ve věcech jasno a nemusí se tak v ledasčem zbytečně plácat jako já.

Takže místo hledání super jobu se teď zaměřím ještě více na vlastní práci a seberealizaci a kdo ví, třeba se mi podaří postavit se na vlastní nohy. Takové sousto si ale zatím nedávám, uvidím kam to bude směrovat. Věci totiž musí přijít postupně a koneckonců rychlé vzestupy obvykle znamenají rychlé pády.

2. Přestěhovat se

Stěhování nám vyšlo. Ježto jsem se stěhováním neměla žádné zkušenosti, netušila jsem, jak je taková věc nákladná (zvláště když se stěhujete do nezařízeného domu). Pokud se hodláte stěhovat, svůj plánovaný rozpočet vynásobte třemi a dostáváte se na reálnou částku. Jednoduše přijdou náklady, které vás dosud nenapadly, a nebo jste s nimi nepočítali. A nejhorší jsou ty, co vám vyžerou peněženku kousek po kousíčku. Jo a pokud se plánujete stěhovat, tak si ten rok rozhodně nekupujte dovolenou do nějaké zajímavé vzdálené destinace.

Doufám, že mám na nějakou dobu od stěhování klid. A také nechť příští bydlení bude mé vlastní.

3. Být finančně za vodou a užívat si

Být finančně za vodou znamenalo mít super práci a tudíž i dobrou výplatu. Žila jsem totiž v přesvědčení, že když se odstěhuji do Anglie a najdu si tu práci, budu se mít nad poměry. Skutečnost je úplně jiná. Nechápu, kde se tahle blbá domněnka vzala. Je to asi tak naivní jako když do Čech přijede Bulhar a bude si myslet, jak si v té naší xenofobní zemi povede báječný život. Ani náhodou. Naopak. Jste imigranti a tudíž ať chcete nebo ne, posouváte se o několik příček níže. Automaticky.

Lidé zde mají předsudky a ač to Britům slušná výchova nedovolí, budete mnohdy až moc cítit, jak se na vás dívají svrchu. Je to jeden velký mýtus – když se odstěhuji na západ, tak se tam budu mít dobře a budu v balíku. Musíte se nadřít mnohem více, abyste druhé přesvědčili, že na to máte. A to ještě můžete být rádi, protože jste tu příležitost dostali.

Stěhování a investice do cestování sežraly všechny možné úspory a dostala jsem se do červených čísel. Takže žádné finančně za vodou se nekoná. Alespoň do doby než vyhraju Sportku nebo se postavím na vlastní nohy. Třeba za pár let ahoj!

4. Běhat a zhubnout

Za ten rok v Anglii jsem uběhla přes 1000 km, z čehož mám samozřejmě radost. Splnila jsem si totiž nějaký cíl, který mě posunul o kousek dál k sebe disciplině. Bohužel jsem nezhubla, protože čelím neustálým sacharidovým útokům a stále se mi nepodařilo vytvořit dostatečnou defenzívu, byť jsem svůj jídelníček značně zlepšila. Jenže dokud bude existovat Nutella, zmrzlina a gumové medvídky, jsem upřímně ztracená.

Protože to s hubnutím myslím vážně a moc mi to nejde, tak jsem riskla program na www.brichactom.cz. Jsem upřímně zvědavá jak to bude fungovat. Musí, protože když už jsem vysolila nehorázné peníze na dovolenou, tak ať na ní aspoň dobře vypadám!

Do not pray for an easy life, pray for the strength to endure a difficult one. Bruce Lee.

1 Comment Můj rok v UK

  1. Dawidoff_cz

    Ahoj Anni,
    líbí se mi jak upřímně to tu popisuješ, zvlášť když porovnávám s mým přesunem do Belgie asi před šesti lety.
    Hlavní rozdíl vidím v tom, že jsem narazil na super lidi. Třeba všechny záležitosti ohledně vyřizování různých dokumentů, žádostí nebo hledání lepšího bydlení mi pomohli zařídit kolegové z práce. Vše mi přeložili, poradili, obtelefonovali, vypsali a já jen poděkoval a dovezl slivovici z Česka a už to šlo … :)
    Tyhle malé věci nás na začátku hodně sblížili a stali jsme se přáteli a to mi v cizí zemi nejvíc pomohlo. A právě třeba echo na nejlepší job svého života jsem dostal od místních, takové nabídky v inzerátech nebývají.
    Držím palce ;-)

    Reply

Leave A Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..