Nenechte se tímto městem zmást, navenek totiž působí jako každé jiné vyspělé evropské město. Tato metropole má však dvojí tvář a kontrast tu vyniká více, než kdekoliv jinde. Ve všech městech panuje dvojí život, ovšem tady to má zcela jiné grády. Amsterdam je ve skutečnosti neskutečné doupě neřesti. Na každém třetím rohu stojí dealer, který Vám milerád nabídne něco tvrdšího. Underground tu valí v plném proudu. Každá čtvrtá holka co tu potkáte je profesionální šlapka nebo ladyboy (krásná holka s bimbasem).

Sex muzeum a Red light district

Amsterdam je vskutku otevřené místo, co se drogových i sexuálních experimentů týče. Erotických obchodů je tu více jak supermarketů a lékáren. Najdete tu muzeum sexu, erotiky (přímo na ulici Red light district), mučících nástrojů a prostituce. Muzeum sexu jsme si nenechali ujít. Nejlepší na tomto muzeu je, že si můžete prohlédnout porno obrázky ze začátku minulého století. Hodně jsme se u toho nasmáli. Fotky se mi líbily, protože působily velmi naturálně a komicky (přesně tak jako působí normální lidi při sexu). Kdepak dokonalé kozičky a prdelky. Rozhodně v tom nehledejte nic vzrušujícího pokud neujíždíte na bobrech XXL a podvlíkačkách po prababičce. Muzeum sexu bylo hned kousek od Body Worlds a náměstí DAM, více informací zde. (Minimální věk pro vstup je 16 let).

Red light district – to je něco jako v Ostravě Stodolní ulice, akorát místo hospod a klubů tu máte nevěstince. Holky se pěkně na Vás prsí za okny, půlka z nich má silikony a druhá půlka pinďoura. Ty s pinďourem (tedy lady-boy) prý poznáte podle toho, že neonové světo, které je v okně ozařuje není červené, ale fialové. Na některých to fakt nebylo poznat, že to jsou chlapi. Měla jsem oči přes půl hlavy. Jelikož jsem něco takového nikdy neviděla, tak jsme si pro samý úspěch udělali rovnou dvě kolečka. Nejvíce mě asi fascinovala ta fáze – „muž vchází dovnitř“ a „muž vychází ven“. V obou případech na mě působili spíše zahanbeně. Byla jsem zhnusená a fascinovaná zároveň. Některých holek mi bylo i líto, ač to dělaly dobrovolně, přišlo mi, že mají rozhodně na víc.

Na vlastní oči jsem viděla asi tak devatenáctiletého kluka, jak si na něj šlapka zavolala, on za ní přišel a ona jej zatáhla dovnitř jako když žralok sklapne čelist. Až jsem měla chuť zakřičet „Proboha nech ho, vždyť je to ještě dítě“. Jeho kamarádi sledující ten výjev se tomu patřičně tlemili. Red light district ve mně zanechala opravdu hodně dojmů. Nejlepší je navštívit tuto ulici až po setmění (logicky), ve dne to nemá takovou atmosféru, i když holky podle mě jedou prakticky non-stop. Pokud si chcete udělat o této uličce trochu obrázek, můžete zde.

Čínská čtvrť

Co se týče čínské čtvrti, je tam vybudovaný pěkný buddhistický chrám Zeedijk, tak jsem jen zavzpomínala na Bali. Je to největší buddhistický chrám v Evropě, tak neleňte a zastavte se tam trochu oblažit ducha. Po návštěve Red light district se to bude hodit. Vstupné dobrovolné, více informací o China Town zde. Prý tam dobře vaří, já na ty uzený kachny za výlohou koule neměla.

Plavby po kanálech neboli canal cruising

Pokud máte rádi lodičky a vodičku, tak je Amsterdam dokonalé místo. Jsou to takové západoevropské Benátky, ve kterých snadno zabloudíte, protože uličky podél kanálu jsou kouzelné, jedna je jako druhá. Zajímalo by mě, jaké má toto město statistiky v počtu utonulých, co se nevrátili z hospody.

Objedete si nejznámější čtvrti i domy a nakouknete do obýváku i kuchyně mnoha hausbótů. Ty jsou tu velmi populární, je jich tu přes 2500. Když se Vám jako mně podaří nahlédnout dovnitř, zjistíte, že Holanďani jsou velmi praktičtí a minimalističtí. Dokážou citlivě skloubit moderní architekturu s původní stavbou. Narazíte tu na mnoho zajímavých architektonických kousků, mezi nimi například Stedelijk museum, Národní opera, Nemo science center. Holanďané se zkrátka experimentování nebojí a nemají se za co stydět, jde jim to. Doporučuji Vám plavbu jak za denního světla, tak i za světla nočního. Hodinová vyhlídková jízda vás vyjde na čtrnáct euro, koupit předem si to můžete zde.

Večerní plavbu si můžete vychutnat v rámci návštěvy pivovaru, kterou si nechte na odpolední hodiny. Čeká vás totiž spousta zábavy a dobré pivo zakončené plavbou.

Heineken experience

Další excelentní záležitost byla návštěva tohoto pivovaru, která by si zasloužila vlastní článek. Je to neskutečně interaktivní výstava, která vás provede historií Heinekenu i jeho výroby. Dejte sbohem nudným exponátům, spoustu věcí si tu užijete v praxi, ať už je to výroba piva nebo etiket. Nebo skupinky ožralých turistů.

Je tu mnoho interaktivních místností, kde se můžete veřejně a bezostyšně ztrapnit – můžete si tu zahrát na DJe, zazpívat a vytvořit vlastní video, které pošlete sobě i známým na email. Nechybí tu ani foto koutek. Je tu i stolní fotbálek a playstation. Pro milovníky Baníčku jsou tu podepsané dresy i kopačky, takže fotbaloví fanoušci si přijdou na své. Můžete si tu také otestovat své dovednosti týkající se čepování piva.

Za šestnáct euro si tu užijete neskutečný kopec zábavy, na závěr dostanete dvě točená piva, projedete se po kanále a modlíte se, abyste se během plavby nepočurali. Na závěr dostanete skleničky jako suvenýr. Bývají tu docela fronty, takže doporučuji koupit lístek předem, přímo tady.

Jo a tohle pivo má ještě jedno kouzlo – do dnes zůstalo rodinným byznysem a řídí jej potomci Heinekena. (Jinak já osobně budu navždy milovníkem pšeničného Pegasu).

Tak a to by bylo prozatím asi vše, ale nezoufejte, v sobotu se chystáme do Brugg a třeba z toho něco vzejde. Toto město je totiž moje nejvíce srdcová záležitost (Paříž se může zahrabat). Pokud nevíte, která bije, pro začátek doporučuji film „V Bruggách„.