S důslednějším tréninkem jsem začala koncem loňského léta, kdy jsem se svědomitě připravovala na svůj druhý půlmaraton v říjnu. Dříve jsem pouze běhala a čas od času si dala jógu. Později jsem pochopila, že pro mě není problém to všechno udýchat, ale aby nohy vydržely celou tu vzdálenost. Začala jsem proto loni v květnu chodit na kruhové tréninky, abych posílila nejen nohy.

Na podzim jsem absolvovala čistě program na posílení celého těla (total body traning od Aaptiv). Dokonce jsem sekala latinu a hubla, ale předvánoční stres v práci, vánoční večeře, nepravidelná strava a opakované přežíračky vyústily v parádní jojo efekt.

V lednu jsem byla o to více namotivovaná zabrat, protože už to není jen o mně, ale i o všech těch lidech, kteří mě podpořili a na který myslím při KAŽDÉM z mých tréninků. Makala jsem tak tvrdě, že jsem ignorovala narůstající bolesti v různých částech těla, zejména v kotníku. Razila jsem heslo ‚no pain, no gain‚.

Hodně mi pomohl i Vítek Kněžínek (díky!) z prodejny TriExpert, který mi udělal běžeckou diagnostiku a hlavně jsem dostala kontakt na fyzio v Brně takže jsem se před odletem zpět do UK rychle zásobila užitečnými radami a cviky, které by mi měly pomoc na cestě zpět k plnohodnotnému tréninku. Stihla jsem i akupunkturu, která patrně pomohla ze všeho nejvíc až jsem tomu sama nechtěla věřit, protože po jednom sezení ten otok konečně zmizel úplně a už se znovu neobjevil ani když jsem dala cvičné 3 km s Ondrou.

Z týdnu klidu se nakonec vyklubal celý měsíc. Běh mi šíleně chybí a neskutečně se těším až zase vyběhnu. Tentokrát však budu své tělo více poslouchat, tak snad se mi to povede. Uvědomuji si jako nikdy předtím, jak důležitá ta moje fyzická schránka je a já si ji nevážím. Už nikdy nepodcením účinky odpočinku i protahování.

Doufala jsem, že maraton v Londýně bude ve znamení pokoření mých osobních rekordů. Jenže já vlastně ani nejsem běžkyně s atletickou postavou a potřebnými atributy, abych mohla zaběhnout nějaký solidní čas a nikdy jsem nebyla. Musím pracovat s tím, co mám a nedělat z toho něco víc než to je a nebo dělat ze sebe něco, co nejsem. Už teď vím, že to v Londýně nepoběžím na čas, ale hodlám si to užít a připravit se dle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Jsem šťastná jen za tu šanci a za to, že mi mnozí z vás pomohli ji otočit v realitu.

PS: Někteří z Vás mi psali, že by rádi poslali peníze, ale bojují s webovým rozhraním. Pokud mě tedy chcete podpořit a nejde vám to přes JustGiving, peníze můžete poslat na tento účet: 3200681174, kód banky: 6800. Peníze pak na vlastní náklady převedu a připíšu přímo na stránku JustGiving dle aktuálního kurzu. Jménem charity i vlastním díky za podporu :)

Tento článek je dostupný i v Angličtině (volný překlad).