From the previous article, you already know that my desire to run the London marathon had been forming in me for a couple of years. When the official ballot for the ticket entry opened at the end of April 2018, I called upon all of my courage and signed up.
Continue readingCesta za londýnským snem, 2.díl
Z předchozího článku už víte, že touha běžet maraton v Londýně se ve mně formovala hezkých pár let. Když se koncem dubna 2018 otevřely oficiální stránky pro přihlášení na slosování o vstupenky, sebrala jsem konečně odvahu a přihlásila se.
Continue reading →[EN] Anna’s London Marathon Journey, part 1
Some of you already know that my beginnings in the UK have not been easy at all. One of the crucial things that helped me to overcome difficulties was running. It started with an old pair of trainers which just got me out to a park nearby. I did not look like a runner at all (I wish I looked like one now!). However, all of my little milestones helped me get to where am I now and looking back I can do this cute little review of my running history, so let’s have a look together, this journey is quite fun!
Continue reading →Cesta za londýnským snem, 1.díl
Mnozí z vás už dávno díky mému blogu ví, že moje začátky v UK vůbec nebyly jednoduché. Jednou ze zásadních věcí, které mi pomohly mé těžké začátky překonat, byl právě běh. Začalo to prostým nazutím tenisek a vyběhnutím v ústrety velkého parku za domem. Patrně to asi ani jako běh tehdy nevypadalo, ale chytlo mě to a díky tomu vzniklo pár zásadních běžeckých milníků, které mě dovedly do dnešního bodu.
Slzy na piánu
Pátek byl den blbec. Doslova o centimetry jsem se vyhla čelní srážce, protože se řidič rozhodl vjet do protisměru ve chvíli, kdy jsem tam byla já. Chtěl se vyhnout překážce na jeho straně, ale nebral zřetel na to, co se děje na straně druhé. Byla to už několikátá, ne zrovna příjemná konfrontace, která sice nakonec dobře dopadla, ale měla jsem toho už plné zuby, a to mě ještě čekala poslední soukromá lekce klavíru.
Hrdina dne
Do práce chodím kaźdé ráno pěšky, část cesty vede lesem. Většinou se tu potkávám s pejskaři, pravidelně se zdravíme. Na lesní křižovatce také čas od času míjím shrbeného kluka s elektronickou cigaretou, která vytváří hustý, ovocem vonící dým. Continue reading →
Květina na konci školního roku
Nesnášela jsem konce školního roku kvůli vysvědčení. Důvod byl prostý. Známky se doma kvalifikovaly jako jedna z nejdůležitějších věcí v mém životě a já musela nosit dobré známky ze všech předmětů bez ohledu na to, co mě bavilo a v čem jsem vynikala.
Jak jsem běžela v Praze maraton
Zcela nepoučena minulou zkušeností jsem se znovu zaregistrovala na maraton. Tentokrát však chci zkusit něco většího a hlavně s lepším zázemím. Má loňská zkušenost mě naučila, že jako amatérský běžec bych měla chodit jen na závody, které mají skvělé zázemí ve všech ohledech. No a po mé poslední zkušenosti ve Startford upon Avon, kde bylo občerstvení akorát ve formě vody jednou za 10km, působil pražský maraton jako luxusní all inclusive na Kanárech.
Splněné přání
Jak mnozí víte, v minulém článku jsem vás poprosila o pomoc se splněním jednoho mého vánočního přání. Mám pro vás skvělou zprávu. Do Sanatoria odešlo celkem 12,000 Kč. Dnes jsem odeslala zbývajících 2,500 Kč. Tímto upřímně děkuji všem, kteří se i přes nemalé výdaje před Vánoci nezdráhali poslat peníze. Vybraná částka bude stačit na to, aby Sanatorium opravu pianina zrealizovalo.
Continue reading →
Dvojí přání
Ráno jsem se probudila s rýmou jako trám, která je pro mě malou třešničkou na dortu náročného předvánočního období. Od podzimu mě kolí jedna viróza za druhou v důsledku stresu a práce. Dnešek je však pro mě tak důležitý, že bych vyrazila i s horečkou. Jedu se totiž podívat do jedné soukromé hudební školy.