Ve čtvrtek jsem absolvovala pohovor do společnosti Booking.com, která má sídlo v Cambridge. Hledali česky mluvící na pozici customer-service, tak proč to nezkusit. Sympatická dánská holandská společnost disponující krásným officem i zázemím, jak jsme později zjistily.
Jedna nejmenovaná Ondrova podřízená před ním prohlásila, že bude volit tu stranu, jejíž program bude nejvíc proti imigrantům v UK. Protože prý berou jejich lidem práci. Budiž jí prominuto, že nemá žádné pořádné vzdělání a ani IQ. Žije u rodičů, takže neví, co to je stát na vlastních nohou.
Vzpomněla jsem si tehdy hned na Okamurovy xenofobní výroky, kterýma živil a dodnes úspěšně živí své fanoušky. Ona je totiž v tomto případě dokonalý prototyp voliče. Nelze se na ní zlobit, přirozeně neví nic o tom, jaké to je stát na druhé straně břehu. Jaké to je být černou ovcí. To by člověk nevěřil, že ke společenské degradaci mu stačí dvě hodiny letadlem.
Čtvrtého června to byl rok, co jsem se přesunula do UK. V době, kdy jsem se stěhovala jsem měla následující plán:
A jak mi to vyšlo?
