O této výstavě bych vůbec nevěděla, nebýt mé drahé sestry. Volaly jsme si a ona přišla s tím, že výstavu Harryho Pottera chtějí dát dětem jako dárek za vysvědčení. Moje sestra ví, že Harryho Pottera mám hodně ráda a byla jsem na něm i v Londýně. Udělalo mi to velkou radost, když mi nabídla, jestli se nechci přidat. Neváhala jsem ani vteřinu (poté, co jsem se zeptala na výši vstupného, které je pro dospělého přibližně ve výši 30 EUR). Hovor se odehrál před dávnou dobou a já výstavu, včetně pololetního volna, pak pustila z hlavy. Naštěstí mám skvěle organizovanou sestru a několik dní předem se připomněla i s prosbou, ať vypustím na Twitteru do světa dotaz, kam bychom mohli ještě ve Vídni zajít (třeba na Schnitzel).
Category: Recenze
Categories
Zapomenuté Hejno bez ptáků
Musím se vám svěřit. Je to více jak rok, kdy jsem se dobrovolně a nadšeně upsala na recenzi knihy „Hejno bez ptáků“. A na tento závazek jsem nikdy nezapomněla. Jen jsem potřebovala dozrát. Nejspíše. Trvalo mi více jak rok tohle dát dohromady. A možná více než recenze je tohle tokem vlastního poznání, které ve mně Hejno vzbudilo.
Categories
Bankovní služby na česko-polský způsob
Už nějakou dobu mám mBank účet, který používám velmi sporadicky. A ještě než se pustíte do čtení tohoto článku, musím se přiznat, že jsem jistým způsobem vytížená na způsob jednání všech možných právních subjektů ke svým klientům. Kvalita každé společnosti se totiž ukáže přesně podle okamžiku, kdy se objeví nějaký zádrhel. To si pamatujte.
Tak tohle vám musím vyslepičit ještě za tepla a dokud mám v sobě ten správnej drive.
To bylo jedno krásné narozeninové odpoledne, kdy Anička se na fejsbůčku dočetla, že jeden její kamarád nemůže na krněnský barkemp „Bořit a ničit“. Nabídl v dobré vůli na zdi volňáska, neb epická akce se koná už vlastně od zítřka, takže zodpovědně sháněl náhradu. A já byla rychlejší jak rota, tak mi kamarád potvrdil, že poslal email o změně účastníka. Já se honem rychle proto nadšeně přihlásila na event na FB – jen takové to – Anna Filkukova is going..
Hodně mě na životě baví, když hledám nějaké odpovědi, téměř pokaždé se objeví v nejméně nečekanou chvíli a v takových věcech, u kterých bych to nečekala. Tou se stala i knížka Biomanželka od Viewegha. Měla posloužit pouze jako mentální odreagování na jedno odpoledne. Nic co by stálo za zmínku. Jenže… Dala mi také hodně přesnou odpověď na důsledky toho, když lpíme na vlastních představách o našem životě.Je to učebnicový příklad ze života toho, jak si do něj vnést pocit frustrace a zoufalství. A kniha mě dovedla k odpovědi na to, co je dobré udělat, když se vnitřně zasekneme. Když kdesi v hloubi uvízneme na mrtvém bodě a točíme se stále dokolečka. Ale hezky popořadě…
