O této výstavě bych vůbec nevěděla, nebýt mé drahé sestry. Volaly jsme si a ona přišla s tím, že výstavu Harryho Pottera chtějí dát dětem jako dárek za vysvědčení. Moje sestra ví, že Harryho Pottera mám hodně ráda a byla jsem na něm i v Londýně. Udělalo mi to velkou radost, když mi nabídla, jestli se nechci přidat. Neváhala jsem ani vteřinu (poté, co jsem se zeptala na výši vstupného, které je pro dospělého přibližně ve výši 30 EUR). Hovor se odehrál před dávnou dobou a já výstavu, včetně pololetního volna, pak pustila z hlavy. Naštěstí mám skvěle organizovanou sestru a několik dní předem se připomněla i s prosbou, ať vypustím na Twitteru do světa dotaz, kam bychom mohli ještě ve Vídni zajít (třeba na Schnitzel).
Začnu tím nejlepším, co Vídeň nabízí – řízkem
Sešlo se hodně skvělých tipů (děkuji!), které jsme přirozeně nevyužili, protože nás zradilo počasí. Po výstavě jsme ten den zvládli navštívit akorát dva domy od Hundertwassera, a to včetně Hundertwasser village, kde jsme se ukrývali před poryvy větru i deště. Pak už se to jenom zhoršovalo, a tak jsme naši vídeňskou túru zakončili zběsilým úprkem, který mi v daný moment připomínal přechod Himalájí v bouři. Takovou fujavici v kombinaci s deštěm jsem opravdu dlouho nezažila. Zapadli jsme do lokální restaurace Mahlzeit (vzhledem připomínala spíše malé bistro), kde jsem jedla ten nejlepší řízek v životě. V ten okamžik jsem zapomněla na to, jak mě studily džíny do stehen a můj skvělý dojem z celého výletu se výrazně znásobil.
Kdo mě zná, tak ví, že kus dobrého žvance je nejrychlejší a nejsnadnější způsob, jak mě udělat šťastnou z nuly na sto během několika sekund. Určitě se do té restaurace po výstavě Harryho Pottera zastavte, beztak vám vyhládne. Mají tam i velký výběr smažáků pro vegetariány. Tohle místo za to opravdu stojí. Ostatně na Google mají hodnocení 4.7 bodů, což nemá ani slavný Plachuttas nebo Figlmüller a ceny jsou oproti těmto místům LIDOVÉ (obří řízek za necelých 8 EUR jsem dojídala ještě druhý den po výletě). Nemáte zač.
Cesta na výstavu Harryho Pottera
Teď, když jsem vám řekla to nejlepší, co mělo být na konci, se můžeme vrátit k samotné výstavě Harryho Pottera. Nebudu radit, jak se dostat do Vídně, protože existuje několik způsobů. Jestliže pojedete autem (nezapomeňte si koupit dálniční známku), sestra se švagrem objevili skvělý a levný Park and Ride na Donaustadtbrücke, který je hned u zastávky metra U6 a vyjde na 4,10 EUR na den. Odtud čtyři zastávky na Hardeggase (směr Aspernstraße), kde přestoupíte na tramvaj číslo 25 a pojedete další čtyři zastávky na Erzherzog Karl Straße (směr Floridsdorf). Zde je to na výstavu už jen kousek. Doporučuji mít zapnutá data a Google Maps.
Pokud jste měli ambici parkovat rovnou na místě výstavy, tak vás nepotěším. Parkování pro návštěvníky výstavy není k dispozici a parkovací domy poblíž jsou nekřesťansky drahé. Doporučuji proto výše zmíněný Park and Ride. Cesta na výstavu zabere přibližně 20 minut. Kupte si v automatu u metra celodenní lístek za 8 EUR a máte vyřešeno. Dětem můžete vzít mládežnické jízdenky a budou nadšeně cvakat tam i zpátky. Poznámka – automaty na jízdenky ve Vídni umí i česky takže nákup lístku je hračka.
Chuť máslového ležáku
Výstava se koná na místě, které působí jako areál nějaké bývalé továrny. Projdete kolem zajímavých sousoší z kovových součástek, a jakmile se před vámi vynoři stánky s preclíky a máslovým ležákem, budete vědět, že jste na správné adrese. Pokud Vás zajímá, jak chutná máslový ležák – je to ochucené a hodně oslazené kořeněné mléko, ve kterém plavou pořádná mastná oka s kopcem šlehačky. Dle paní prodavačky na stánku to má asi milion kalorií. Vřele doporučuji dát si to s někým napůl. Pokud nemáte rádi sladké, nedávejte si to vůbec.
Po vstupu do velké haly zamíříte k šatně, protože si samozřejmě musíte odložit. Šatna vás vyjde na 2 EUR za věšák, na který vám pověsí jednu dospělou a jednu dětskou bundu. Připravte si na šatnu drobné, karty neberou (jinak ano). A také se psychicky připravte, že až budete věci po konci výstavy vyzvedávat, může se to dost protáhnout. Na několik lidí v šatně tam připadá dost velké množství návštěvníků, takže jim to trvá. Nenechte si tím zkazit dojem z výstavy.
Jakmile předložíte vstupenku, kterou jste si zakoupili online na vybraný den a čas, obdržíte náramek s čipem, který budete v průběhu celé výstavy potřebovat. Předtím, než se ponoříte do kouzelnického světa, provedete takový check-in, respektive dokončíte odbavení u speciálního automatu, kde oskenujete čip náramku na malé pozlacené podložce a budete vyzváni k vyplnění údajů (email, jméno a směrovací číslo). V automatu si vyberete za jakou kolej chcete hrát (budete pro ni sbírat body), jakou chcete mít hůlku a jaké zvíře chcete mít jako svého patrona. Ten email doporučuji vyplnit správně, protože Vám po odchodu přijde shrnutí návštěvy včetně fotek:
Vybranou hůlku si můžete později ještě přímo v místnosti s hůlkami změnit. V této místnosti si budete moci vyzkoušet Vingardium Leviosa a při té příležitosti si můžete vybrat jinou hůlku. Já měla původně hůlku od Grindelwalda, ale když jsem ji tam pak viděla vystavenou, byl to takový hnusný rozštípnutý klacek, takže jsem si ji vyměnila za elegantní tyčku Queenie Goldstein. Ano, čtete správně, ona ta výstava není jen o Harrym Potterovi. Prolínají se do ní Fantastická zvířata, což vlastně bylo příjemné překvapení.
Čip na náramku budete používat hodně často, a to jak při vstupu do vybraných místností, tak pro spuštění interaktivních her. Úplně první místnost vypadala jako jeden velký Pobertův plánek. Díky oskenovanému čipu u vchodu se pak objeví vaše jméno na zdi a Vaším úkolem je ho najít. Nejlepší na tom je, že jak tam problikávají jména návštěvníků na zdi, zjistíte že sedmdesát procent výpravy jsou Češi a Slováci. Následně se projekce místnosti přemění z Pobertova plánku na projekci Bradavic a okolí podle různých filmových záběrů z Harryho Pottera, a to je slavnostní uvítání.
“Čupněte si”
Pak pokračujete dál chodbou s pohyblivými i normálními obrazy, až se dostanete do haly, kde jsou do všech směrů koleje podle barev a v každé koleji najdete informace a vystavené původní kostýmy herců. Kostýmy, které byly použity při filmování jsou vystaveny v každé z tematických místností, kterou navštívíte.
V hlavní místnosti s kolejemi se můžete opět checknout za pomocí náramku a vyfotit se. Jelikož je ten foťák dělaný tak, aby primárně fotil děti, mě i mé sestře přišla fotka, kde byla vidět hlavně naše prsa, i když jsme byly na původním záběru celé. Tak si tady kdyžtak prosím Vás čupněte, pokud nechcete mít vzpomínku na “kozy aus haus Slytherin” jako já na obrázku.
Pokračovat budete dál do místnosti, která představuje jídelnu. Na pozadí běží projekce toho, jak se mění různé období v jídelně (Halloween, Vánoce…). Tohle je nejslabší část výstavy, zvláště pokud jste zažili původní jídelnu v Londýně, ale odtud už to bude jenom lepší. Půjdete pak do místnosti s vystavenými hůlkami, kde si procvičíte levitační kouzlo, posbíráte nějaké body pro svou kolej a budete pokračovat dál.
Interaktivní výstava pro nadšence každého věku
Nechci Vám kazit radost a podrobně popisovat každou místnost, ale těšit se můžete na vaření začarovaných nápojů, čarování patrona nebo i ochranného kouzla, abyste se poprali s vybraným strachem. Nebude chybět věštba z křišťálové koule a přenášení za pomocí boty na různá místa (my jsme skončili na mistrovství světa ve Famfrpále). Zkusíte si vytáhnout řvoucí Mandragoru a budete si moci zaházet míčem na famfrpálovou bránu. Také se můžete vyválet ve slavném Harryho přístěnku nebo se posadit do křesla v Hagridově chýši. Zvláštní sekci měla i tajemná komnata, lord Voldemort i Dolores Umbridge. Prohlédnout jste si mohli i samotné viteály. A jak jsem již napověděla, svou část zde měla i Fantastická zvířata.
Byli jsme tam skoro 3 hodiny a uteklo to jako voda. Děti si to užily maximálně. Věřím, že nám hodně pomohlo to, že byl všední den dopoledne. Díky tomu už tam nebylo tak narváno, ale odpoledne, když už jsme si byli pro věci ze šatny, tam začínalo být opravdu rušno. Neumím si představit, jak to tam vypadá o víkendu, ale pokud bych jela znovu, tak jedině ve všední den, protože i tak tam bylo dost lidí a pravda je, že chvilkami se stála na nějaké atrakce fronta. Na konci výstavy nechyběl klasický merch. Prodávali tam krásné věci, ale tak strašně drahé, že jsem si suvenýr pro tentokrát odpustila. Ostatně, zůstal mi na památku ten fajnový náramek s čipem, který se dá jednoduše utáhnout a hlavně si vezu krásnou vzpomínku na úžasný rodinný den s Vlčí smečkou, děkuji :).
A jaká je výstava v porovnání s Londýnem?
Nechci tuto výstavu srovnávat s Londýnem, protože nechcete srovnávat celé natačecí studio s výstavou, která vlastně zachycuje jen určité, ale dobře zakomponované zlomky. Navíc tato Harry Potter výstava ve Vídni byla hodně zaměřena na interakci návštěvníka se světem HP, zatímco v Londýně si prostě užíváte neskutečné detaily z celého natáčení, takže pokud někdy zamíříte do Anglie, připravte se, že tam s přehledem strávíte celý den podle toho, jak moc zarytými fanoušky HP jste.
