Category: K zamyšlení

Nikdy nevyřizujte emaily a telefonáty zároveň.

Pak totiž hrozí, že dotyčného v telefonu oslovíte jménem odesílatele emailu a odesílatele emailu počastujete jménem volajícího. Email navíc nakonec vypadá tak, že jej psal středně retardovaný člověk a ne třeba někdo, kdo chce napsat recenzi na knihu dodanou přímo od autora. Nebo to bude číst někdo, s kým chcete navázat obchodní spolupráci. Nebo váš budoucí klient. Zaměstnavatel. Zaměstnanec. Milenec…  Nikdy to prostě nepodceňujte. V daný moment to může být vaše jediná vizitka. A v telefonu si maximálně upevníte status nějaké zmatené ušišlané lolitky či krále Jelimána, který ani neumí oslovit jménem.

Hezky jedno po druhým, A vždycky jedno po druhým. Ať už je to cokoliv. Jinak to bude stát za prd.

Takže pro příště: Už nikdy nebudu vyřizovat email a telefon zároveň.

PS: Ano a pokud si to Filip Doušek nerozmyslel, můžete se zde těšit na recenzi “Hejno bez ptáků”. Juchů.

A je to tu. První průser. Ne můj.

Dnes mi ve schránce zase přistál email na Dáme jídlo tečka cézet. Už posledně jsem si nahlas stěžovala, že jsem se v životě nepřihlásila k odběru. Nikomu z damejidlo.cz jsem vědomě neposkytla své údaje. A nedala ani souhlas se zasíláním. Mám asi tři emailové schránky určené pro spamy tohoto typu. Přesto mi to přišlo na ten osobní, u kterého bych to nečekala. Nechápu.

A teď mi přijde další email, který mi vnucuje 50 kreditů za přizeň, kterou jsem nikomu nevěnovala. A poslední věta, byť v jiném kontextu: “ani přes vánoční svátky neustaneme” mi způsobila naježení zbývajících neoholených chlupů po celém těle. Chudáci lidi. Chudák já.

Chci se odhlásit z odběru. Link nefunguje. Hodí mě to sem. Pro mě už tohle není marketing, ale opakované zoufalecké znásilňování mé emailové schránky. A pak když se chci bránit, tak ani nemůžu. Mně se ta služba naprosto zhnusila. A může být sebegeniálnější.

Jsem zákazník. Ne dojná kráva na peníze.

Stalo se vám to taky? Napište mi.

Konečně. Hledejte tu inspiraci, která inspiruje mě. Určitě tu nehledejte nic stabilního a jednostranného. Podněty, nápady, tipy, odkazy, příběhy ze života a možná recenze knih, protože hodně čtu a mám silnou sociální potřebu věci sdílet. Pokud se mi chce.

A hlavně! Průšvihy. Moje i druhých. Jsem klasický demonstrativní prototyp člověka, který se skrz své vlastní průsery leccos naučil. V osobním životě, v profesním a společenském. A vy se to tu dozvíte.  Možná se tu sami najdete. Možná taky ne. Jsem tu pro sebe a jsem tu i pro vás. Tady na zdi.

Protože poukazovat na vlastní chyby nepovažuji za slabost, umět za ně převzít zodpovědnost považuji za zralost.