Categories
K zamyšlení

Jak lépe uspět na volné noze…

Za posledního třičtvrtě roku jsem měla to štěstí poznat řady projektů, firem a zajímavých osobností. Žijeme v ČR, takže jsem se nedostala mezi žádné velké ryby, ale i to akvárko malejch piraní mi stačilo, abych si udělala nějaký základní obrázek, jak věci vcelku běžně fungují.

Čtyři odstavce vlastních postřehů

Za nejlepší zkušenost považuji osobně zjištění, že lidem není dobrý příliš věřit. Nikomu. Ani tý nejmilejší tvářičce. A jak jde o nějaký byznys, tak jde vše stranou. Smysl pro čest, dodržování dohody a vzájemný respekt jsou doslova vzácné ohrožené druhy vlastností mezi lidmi. (Nemusím snad dodávat, abyste si hýčkali ty, kteří tyto uvedené vlastnosti pěstují).

Další věcí jsou mezilidské vztahy. Dobré vztahy by měli mít lidé mezi sebou pokud možno přirozeně. Jenže všichni víme, že to není pravidlem a hlavně dobrý vztah není žádná záruka. Jakmile se do popředí dostávají zájmy jedince a peníze, není pro lidi problém vás zašlapat do hoven (s prominutím). Pokud někomu prokážete laskavost, fakt nikdy nepočítejte s tím, že se vám od dotyčného vrátí.

Tím se dostávám k tomu, abyste pokud možno neprokazovali laskavosti s vnitřní kalkulací toho, kolik byste na tom mohli získat. Zkuste takové věci dělat absolutně nezištně, protože jinak to bude pro vás více ztrátové, než si myslíte. Dobré skutky, které děláte naprosto nezištně se vám vrátí desetkrát více než ty, kterou budou mít v sobě skrytou politiku.

Nedávejte na vzhled…

Další věc je nenechat se zblbnout odrchaným nebo naopak nablýskaným vzhledem. Lidi mají pořád tendence dle toho soudit, ale je to kolosální hňupovina. Tím se dostávám k dvěma skupinám lidí:

1#

U těch, o kterých si budete myslet, že jsou bůhvíjak úžasní a oblíbení, zkuste zachovat střízlivost. Je to přirozené, protože jako lidé sympatizujeme více s těmi, u kterých máme pocit, že nás s nimi něco spojuje. Nebo prostě proto, že chceme být jako oni. Protože nám říkají, co chceme slyšet a jsou úžasně vtipní i zábavní. Nedávejte na to. Jinak se můžete pěkně spálit.To jsou přesně ti, kteří vás ve chvíli průseru nepodrží.

Vybírejte si své partnery pečlivě, ať už je to ve světě obchodu nebo osobním životě. Život je prostě příliš krátký na to, abyste jej zbytečně trávili mezi nablýskanými blbci.

2#

Působí  v tom o dvě čísla větším saku jako zatracenci nebo nevrle, zakřiknutě? Přijde vám, že s nimi máte prd společného? Nelíbí se vám (vzhledově, chováním, oblečením, koktavým vyjadřováním) a už je zatracujete, byť nemáte ještě k tomu skutečný důvod? Stavět na vlastních domněnkách, na sladkých slovech a na lidském úsměvu protějšku je obrovská chyba.

Chovejte se slušně ke všem lidem, protože nikdy nevíte s kým máte tu čest. Může se vám to jinak krutě vymstít stejně jako přinést něco velmi dobrého. Pravé zlato se skrývá tam, kde je nejméně vidět.

Buďte sami sebou

Nejvíce úspěšní a obdivovaní jsou právě ti, co nemají potřebu nikoho napodobovat. Nechlubte se, že vaším vzorem je Steve Jobs, Bill Gates nebo Spock. Važte si sami sebe. Hledejte a nacházejte to, co je na vás jedinečného a nestyďte se za to.

Zpověď závěrem…

Pochopila jsem, že k úspěchu stačí dvě věcí – disciplinovanost a tvrdá práce. Dostaví se vždy, byť ne třeba ve formě, kterou čekáme. Nemusí to být nutně peníze, ale nová dovednost nebo zkušenost. A ta výrazně posune vaši hodnotu.

Osobně mě baví na volné noze to, že mohu pozorovat, jak se projevují moje osobní negativa v profesním světě. A že to je, bude a vždycky bylo o překonávání osobních překážek a těchto negativ. Můžete objet stovky konferencí, absolvovat milion školení, ale to klíčové, co vás pohne kupředu, objevíte vždy pouze vy sami v sobě. Obvykle po určité době pekelné dřiny nebo nepříznivou ranou osudu, díky které se oklepete a pokud to nevzdáte, konečně se dostaví to, na co jste tak dlouho čekali…

4 replies on “Jak lépe uspět na volné noze…”

disciplinovanost a tvrdá práce, ano mozna. mozna jeste stesti? kdo vi. a kontakty.. nekdy mit dobry kontakty taky neni spatny. napriklad zakladatele googlu se znaj osobne se zakladatelem sun microsystems (dokonce jim pujcil nebo daroval do zacatku nejaky penize)..

ikdyz to je zas jina pohadka.. myslim ze se nekde zminili ze zacinali s castkou jako je 10 milionu korun ci vic? nekdo jinej by to bral jak uspesnej finis podnikani, a nekdo jiny tim teprve dela rozjezd..

Štěstí – určitě. Kontakty – taky. Proto je dobré občas zajít mezi lidi. Co mám osobní zkušenost, tak když jsi správně naladěn, potkáš ty správné lidi, kteří jsou na podobné vlně. Prostě vrána k vráně sedá. A když na sobě pracuješ, tak se věci pohnou tam kam mají.

Myslím, že v případě založení Googlu nejde ani tak o peníze. A je jedno jestli to vnímáme jako úspěšnej finiš nebo teprve rozjezd. Jde o to, jestli oni sami ti zakladatelé dosáhli toho, co si přáli a splnili si to, za čím šli. O ostatním můžeme jen spekulovat :)

Myslím, že každý mám ejiné faktory úspěchu, proto se nerada srovnávám.

Chápu, že asi není možné být o moc konkrétnější… Ale osobně mám občas dojem, že žiju v jiném světě, protože s výroky jako: “Smysl pro čest, dodržování dohody a vzájemný respekt jsou doslova vzácné ohrožené druhy vlastností mezi lidmi.” se setkávám docela často… Ale sám tedy ten dojem nemám. Skoro bych řekl, že mám za svůj rok a něco málo na volné noze téměř samé pozitivní zkušenosti, všichni jsou milí, když něco nevyjde, není to proto, že by mě někdo podtrhl (mnohem častěji je to kvůli tomu, že jsem prostě věci nedotahoval do konce)… Tak nevím. Možná mám prostě štěstí ;)

Podle mě záleží taky na tom, na jakém poli se pohybuješ a jaký byznys děláš, a to dost. Ona navíc stačí jedna jediná blbá zkušenost, aby sis těch vlastností pak hodně vážil. Nicméně musím uznat, že je to prostě individuální :). S tím dotahováním mám stejný problém. Rozdělám si hodně věcí a pak v tom lítám. Štěstí máš určitě taky, nicméně je to i o tom vnitřním naladění.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *